Medovina, medoviny a medová vína Praha

Medovina, prodej medoviny a medových vín. Medovina v lahvích i džbáncích. Medovina a její historie i tradice. Medovina pro region Praha, Velká Praha a okolí.

MEDOVINA PRAHA MEDOVINY PRAHA

Statistika návštěv

Anketa

??? Co rádi pijete ???

Víno (1722)
 

Medová vína (4073)
 

Pivo (1723)
 

Výroky slavných

Shaimagal/ katalog

Digitalne.eu/ katalog

InLink katalog

Blogdirs.com

InternetLink

Katalog e-shopů

KatalogFirem.COM

KatalogFiremVyjimecny

KatalogOdkazů.cz

KatalogOdkazů.NET

Hyperkatalog.CZ

Katalog Webu

Katalog LinkWeb.CZ

Mattess.CZ

NaHromadě.CZ

NejShopy.EU

SEOlink.CZ

Webovník

OnLine-OnLine.CZ

Alfa.Elchron Katalog

Alfaradius

SEO Katalog

Křižovatka.CZ

KatalogTOPwebů.cz

KatalogVáleji.cz

KatalogVary.cz

KatalogVelvary.cz

KatalogVltava.cz

KatalogWebovek.cz

KatalogWeby.cz

KatalogyPHP5.cz

KatalogKřížem.CZ

Lamovník

LázeňskýKatalog

Link-katalog

LípaWeby.cz

MegáčůvKatalog

MěstskýKatalog

NehoráznýKatalog

NejlepšíKatalog

NeníNadKatalog

Obří-Katalog.cZ

On-Lajn.Cz

OpravduDobrýKatalog

Perfektní-Katalog

Portál-Katalog

PortálRozcestí

SEOlinkovník.Cz

SEOodkazovník.Cz

Site-Katalog.Cz

Světpapoušků.Cz

Top-seokatalog.cz

Topclasslinks.com

TOPsites.cz

TopWeby.Net

VesnickýKatalog.cz

VšehoMoc

Všehovšudy.CZ

Všechnomožné.Cz

Všestránky-Katalog.cZ

Webacky-katalog.CZ

WEBlinkovník.cz

WEBnemožné.cz

Website-Katalog.cz

6) Zajímavé články

Vážení návštěvníci,

dovolte, abych vás v této sekci seznámil s články, které mne zaujaly nebo alespoň oslovily natolik, abych je zde předložil i vám. Některé jsou původní, některé jsou okopírované z internetu...........

V doslovném překladu z angličtiny "tattoo" znamená "nesmazatelné slovo". Historikové se shodují, že výraz "tetování“ zavedl slavný Kapitán James Cook po jeho cestách do Oceánie a Polynésie. "Tatu" v dialektu ostrovanů znamená "kreslit" a "tau" – „rána "....

Emoce ovlivňují náš život i naše zdraví. Lidé, se kterými často cloumá vztek, strach a další negativní pocity, bývají víc nemocní. A dožívají se kratšího věku….

Nejčastějším incestem, čili fyzickým kontaktem provázeným trvalým sexuálním vzrušením mezi členy jedné rodiny, je takové jednání otce vůči dceři.......

Málokterý nápoj obklopuje tolik falešných mýtů jako kávu. Vědci ji v minulosti podezřívali z toho, že zvyšuje riziko vzniku infarktů, vysokého krevního tlaku a dokonce i rakoviny. To všechno se časem ukázalo jako nesmysl.....

Lidské tělo má obdivuhodné regenerační schopnosti. Jak jedny buňky odumírají, nové se tvoří. Tak máme každý měsíc zbrusu novou pokožku, každého čtvrt roku novou krev a každých sedm let nové ledviny. Tyto odhady berte samozřejmě s rezervou, ale jisté zkrátka je, že buňky lidského těla se neustále obnovují. Některé tkáně rychleji a jiné pomaleji. Poněkud zvláštní kapitolou jsou ovšem naše kosti a klouby......

Elvis Presley nezemřel na problémy se srdcem, jak se původně uvádělo, ale na chronickou zácpu, řekl podle serveru SkyNews tehdejší lékař rock n‘ rollového krále.....

Pokud se řekne schizofrenie, většina z nás si představí člověka s rozdvojenou osobností. Není tomu tak. Schizofrenie je závažné onemocnění, které napadá duši i tělo. Lidé postižení schizofrenní poruchou často sáhnou k sebevraždě jako k jedinému řešení jejich svízelné situace.

O schizofrenii se všeobecně se ví, že jedná o psychiatrickou diagnózu. Zcela zkreslené představy však mezi veřejností panují o průběhu a léčbě schizofrenie….

 Kancelářský nábytek, židle a veškerý nábytek vůbec sahají svou historií až před období starověku.

První historické nálezy dokládají jeho používání a existenci mimo jiné např. ve staré Číně, Indii, Egyptě, Evropě, Střední i Jižní Americe a dalších centrech, které se staly kolébkami tehdejších národů a civilizací.

Původně vznikl nábytek jako součást a rekvizita různých obřadů mnohdy spojených s obětními rituály, ke kterým bylo potřeba pomocí vyvýšených katafalků, pedestalů a různých podstavců zdůraznit jejich společenskou a psychologickou váhu.

Nábytek tedy vznikl hlavně pro potřeby společenské. O tom nám dokládají mimo jiné i nálezy z vykopávek ze starého Egypta, kde výzdoba a vybavení hrobek tehdejších významných činitelů byly mnohdy lepším “obývacím pokojem” než všeobecná vybavenost obydlí o několik tisíciletí později.

Ve starověkém Řecku se datuje začátek nábytkových konstrukcí asi 2000 let před n.l., a to včetně takových konstrukcí jako jsou konstrukce židlí, pohovek a postelí. To vše je uchováno nejen jako existující výrobky z té doby v muzeích po celém světě, ale mimo jiné i ve výjevech a obrazech na řeckých amforách a vázách.

Vykopávky v Pompejích dokládají římský nábytek, který se uchoval v popeli Vesuvu a čekal na své objevení téměř až do poloviny 18. století.

Teprve ve středověku však přichází první patrný rozvoj nábytku spolu s vybavováním tzv. dvorských kanceláří.

Rozvoj výroby kancelářského nábytku a kancelářských židlí nastal až v období baroka. Známé jsou zejména psací stoly a komody v pracovnách šlechtických sídel.

17. století bylo charakterizováno v jižní a severní Evropě bohatými a nezřídka zlacenými barokními návrhy, které často představují bohatost, rozmařilost, rostlinné, oblé, někdy až kroucené zdobení. Počátkem 18. století se nábytkové návrhy začaly vyvíjet rychleji.

Opravdový rozvoj kancelářského nábytku nastal až v době vynálezu knihtisku a po té i psacího stroje, kdy bylo potřeba užívat nábytek jako nedílnou pomůcku při zpracování textu a tiskovin.
Historie židlí a sedacího nábytku vůbec má svůj původ v antice. V celé historii vývoje klasických židlí hrály důležitou roli dva základní výchozí tvary. Byl to tvar řecké židle se šavlovitě prohnutými nohami a půlkulatým deskovým opěradlem a římská nůžková sesle, která později nejvíce ovlivnila renesanční nábytkářství a s ním spojené užitné umění té doby. Materiál se různil podle funkce a účelu, ale stále nejpoužívanější a nejvíc ceněné bylo a je dosud - klasické dřevo.

Ve středověku měly židle nejprve jednoduchou konstrukci a byly jen nepatrně zdobené. Převažovaly rámové konstrukce a ze zdobných motivů jen drobné rosety, plisé a arkády. V gotice se, spolu s rozvojem stolařství, úroveň výroby židlí pozvedla, ale stále byly ještě drahé a výjimečné. Rozvoj zaznamenaly v podstatě až v renesanci, zejména díky italům. Jak se stěhovali po celé Evropě za prací, rozvíjeli svoje řemeslné umění ve výrobě nábytku. Charakteristické vzory vyřezávaných židlí zvaných sgabello a lavic s úložným prostorem - cassapanka, nůžkovitých sesliček a křesel typu polotrůnu – da parata - kromě řezbářských motivů zdobily i točené prvky a tehdy nová technika vykládaného dřeva - intarsie.

Na konci 16.století začala velká kariéra čalouněného nábytku. O sto let později pak ztratila oblé formy, které nahradily kubistické tvary.

18.století přineslo výrobě židlí návrat řezbářského umění a do polstrování židlí a lavic přidalo ještě pružiny. Vybavení sedacího nábytku pružinami je vynález připisovaný vídeňskému mistru Juniglovi. Toto “obohacení” se ve 30.letech rozšířilo po celé Evropě i Severní Americe.

Některé židle a křesílka měly velmi přesné určení – např. pro čtení, což prozrazoval pohyblivý pultík na odložení knihy. Pro astronomii, kdy přímo k židli byl připevněn dalekohled. Či kuřácká židle se zásobníkem na tabák a místem pro dýmku. Zajímavé bylo i sedátko pro “asistenty” karetních hráčů, na němž se sedělo obkročmo a paže se opíraly o širokou polstrovanou pohodlnou područku.

Návrhy židlí nezřídka pocházely z ateliérů věhlasných umělců a architektů. K nejznámějším patřili tři designéři, jejichž rukopis najdeme na anglickém nábytku 18.století: Thomas Chippendale, George Hepplewhite a Thomas Sheraton.

Na konci 19. a na počátku 20. století se navrhováním nábytku zabývali architekti, tíhnoucí spíše k jednoduchým funkčním interiérům. Jmenujme alespoň Michaela Thoneta, Charlese Rennieho Mackintoshe nebo le Corbusiera. Mimochodem výraz Thonetova židle se používá dodnes. 20. století přineslo do nábytku nejen nové designy, ale též nové materiály umožňující svým unikátním zpracováním docílit nových tvarů a forem.

V dnešní době se mnohem více než kdy jindy klade důraz na zdravý způsob života a dopad používání nábytku, zejména sedacího, na něj. Proto se můžeme již občas setkat s přívlastky “zdravotní” nábytek (lehátka, matrace, rošty, židle) nebo “ergonomické” pomůcky (stoly, podložky, podnožky, výškově i stranově nastavitelné 3D područky). Je to důsledek toho, že si lidé a zejména návrháři a architekti začínají uvědomovat, jak velkou část života trávíme při využívání nábytku – cca 30% času vleže ve spánku a až 50% v sedě při práci a zábavě.

Historie tvorby nábytku, sedaček,sedadel, křesel a židlí nikdy neskončí. Podléhají módním vlnám, stejně jako funkčním změnám, potřebám uživatelů i vizím svých návrhářů.

(Sepsal Ing. Jiří Eršil - 2008)

Bauhaus je bezesporu doposud nejvýznamnější a nejavantgardnější umělecká škola v historii. Ovlivnila a dodnes ovlivňuje desítku generací architektů a designérů. Das Staatliche Bauhaus se zrodila v německém Výmaru (Weimar) sloučením dvou škol - Uměleckoprůmyslové školy (Školy užitých umění) a Akademie výtvarných umění (Vysoké školy výtvarných umění), které v roce 1908 založil a navrhl pro ně secesní budovu, v níž dnes působí universita Bauhaus - Universität Weimar, belgický architekt a designér Henry van de Velde (1863-1957) patřící k protagonistům moderní architektury a designu. Henry van der Velde zde působil do roku 1915.

V roce 1919 došlo ke sloučení obou škol. Prvním ředitelem a zakladatelem Bauhausu byl Walter Gropius, významný německý architekt, který do Výmaru pozval vůdčí osobnosti uměleckého světa ve dvacátých létech 20. století. Patřili k nim například slavný ruský malíř Wasilij Kandinskij, německý sochař Oskar Schlemmer, švýcarský umělec Paul Klee, Maďar László Moholy-Nagy, Holanďan Mart Stam, americký architekt Josef Albers, němečtí malíři Johannes Itten a Lyonel Feininger, expresionistický malíř Georg Muche aj.

Škola zavedla nový princip výuky, který stál mj. na dokonalém zvládnutí řemesla, proto se jejím frekventantům neříkalo studenti, ale "učni" nebo "tovaryši". Nejvyšším titulem byl "mistr". Studenti Bauhausu absolvovali ateliéry materiálů a procházeli výukou formy. Ve škole panovaly i nezvyklé (až spiritistické) formy výuky, které zavedl především Johannes Itten. Walter Gropius s těmito metodami nesouhlasil a navíc, rodící se socialistické podhoubí Bauhausu vytvářelo ve Výmaru nesouhlas a rodící se opozici. Každý ateliér měl dva ředitele - "master of form" a master of applied arts". V tzv. předběžném roku měli studenti základy designu a nauku o barvách. Ve druhém roce pak absolvovali dílny, v nichž se učili pracovat s materiály a z nichž získávali výuční listy. Jednotlivé dílny byly finančně soběstačné a formou komisního prodeje byly napojeny na výmarské obchodníky. Vedle architektů, malířů, sochařů a designérů vychovávala škola skláře, keramiky a truhláře. Škola měla výrazný sociální a levicový akcent a reprezentovala vítězství funkcionalismu v teorii i praxi. Byla velmi otevřená a přístupná všem sociálním skupinám a mohly ji absolvovat společně s chlapci také dívky.

Bauhaus chtěl dostat do všech domácností funkční a krásné předměty, čehož bylo v té době možné dosáhnout pouze strojovou výrobou, standardizací, stavebnicovými a skladebnými systémy. Propagovala strojovou estetiku, přísně geometrické tvary, pravé úhly, moduly odvozené z lidského měřítka.

V roce 1925 zvítězila v německých volbách Německá národně socialistická strana (nacisté) a Walter Gropius byl nucen Výmar opustit. Odstěhoval se do Desavy (Dessau), kde byly politické podmínky ještě přijatelné. Město poskytlo Bauhausu finanční podporu. Walter Gropius navrhl novou budovu, bydlení pro mistry (tři dvojdomy) a vilu pro sebe. V nich již naprosto vyhrál funkcionalistický koncept architektury i vybavení interiérů. Celý komplex byl zapsán na seznam UNESCO v roce 1996. I do Desavy však dorazil německý nacionalismus, Walter Gropius nabízí místo ředitele architektovi Mies van der Rohe, ten ho však odmítá. Ředitelem se stává švýcarský architekt Hannes Mayer, který přichází s radikálním výukovým konceptem a osnovami.

Změnil název školy na Institute of Design, do osnov zavedl obory jako sociologii, psychologii, ekonomii, umožnil studentům experimenty s novými materiály a vlákny. Do školy vnesl také marxismus, což bylo v roce 1930 příčinou jeho odvolání. Ředitelem Bauhausu se stal Mies van der Rohe, který se snažil školu odpolitizovat, zavřel ji a znovu otevřel, změnil status školy a Bauhaus se stal školou architektury. V roce 1931 vítězí také v Desavě národní socialisté (nacisté), kteří chtějí školu zrušit. Mies van der Rohe ji znovu mění, a to na na školu privátní a v roce 1932 ji stěhuje do Berlína. Jeho kolegyně Lily Reichová, která učila teorii architektury, přišla s novým apolitickým programem Bau und Ausbau. Nacisté však školu záhy obklíčili, vnikli do ní, studenty vyhnali a objekt zavřeli. Učitelé a studenti byli rozprášeni do celého světa. Protože mnoho z nich byli židé, prchají před nacisty přes Velkou Británii většinou do USA, kde pokládají základy moderní americké architektuře a designu. Patřili mezi ně především Walter Gropius, Marcel Breuer, Mies van der Rohe.

Jejich práce, stejně jako tvorba Marianne Brandtové, Wilhelma Wagenfelda, Oskara Schlemmera, Otto Vidiga, Gerharta Markse nebo Anni Albersové navždy vstoupily do dějin moderního designu.
Ze školy vzešli významní tvůrci, kteří měli zásadní vliv, a to už v době existence školy, na evropskou a americkou architekturu a design.

(Napsána Lenka Žižková pro Design Cabinet.CZ - 2009)
Ergonomie - slyšíme o ní všude a přitom jde jen o správné využívání nábytku, zejména pak kancelářského nábytku na pracovišti.

V dnešní době již nalezneme mnoho ergonomických pomůcek a návodů.

Proto se také můžeme setkávat s přívlastky "zdravotní" nábytek (lehátka, matrace, rošty, židle) nebo "ergonomické" pomůcky (stoly, podložky, podnožky, výškově i stranově nastavitelné 3D područky).

Je to důsledek toho, že si lidé a zejména pak návrháři a architekti začínají uvědomovat, jak velkou část života trávíme při využívání nábytku - cca 30% času vleže ve spánku a až 50% v sedě při práci, jízdě dopravními prostředky
i při zábavě.

Musíme si uvědomit, že nesprávná ergonomie práce vede k nepřiměřené pracovní zátěži s důsledkem přetížení určitých svalových skupin a kloubů. Dlouhodobé působení pak vede k postižení pohybového aparátu a pracovní neschopnosti, případně profesionálnímu poškození zdraví.

Onemocnění pohybového sytému jsou druhou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti (po onemocnění dýchacích cest) a podílejí se nejvyšší mírou na počtu dnů s pracovní neschopností. PN (cca 50-60% dnů). Důvodem je skutečnost, že onemocnění pohybového systému jsou ve většině případů dlouhodobější a trvají obvykle 4 týdny a někdy i déle.

Pokud máte zájem, můžete se podívat na několik schemat ukazujících správné, ale i nesprávné použití kancelářského nábytku s ohledem na tzv. zdravé sezení, zejména pak při práci s vypočetní technikou.

Snad ještě stojí za zmínku, že dnešní pracoviště by mělo být spíše dinamické, tedy ne jen strnule sedět celou pracovní dobu, ale též měnit polohy, popocházet, dokonce mít možnost interního konzultačního místa k sezení i stání a podobně.
(Napsal Ing. Jiří Eršil - 2009)
1  
2  
 
Medovina ve skleněných lahvích. Medovina v keramických džbáncích. Medovina v soudcích. Tradiční medová vína a medoviny podle původních receptur dochovaných v zápiscích a kronikách. Distribuce pro region Praha, Velká Praha a okolí.